Expres nápoje MTB Cup
Jeden z posledních závodů sezóny organizovaný naším týmem - i když, buďme upřímní, organizovaný naším kápem Honzou Veselým. Závod se konal, stejně jako minulý rok, v okolí Vratislavic a byl určen všem příznivcům cyklistiky. Závodilo se ve čtyřech kategoriích. Tou první byli junioři, kde mezi sebou bojovali kluci od čerstvých 12 do téměř 18 let, muži ve věku 18 – 40, muži 40+ a ženy, přičemž juniory a ženy čekala trať dlouhá zhruba 23 km a ostatní muže 35 km.
Start byl plánovaný na 11 hodin nedaleko restaurace Mojžíšův pramen. V půl desáté jsem se tedy vydala z domova směrem k registracím s tím, že budu třeba ještě nápomocná – organizace však již byla zařízená a můj úkol spočíval jen ve vyzvednutí startovního čísla a čekání na další účastníky. Ze stokoruny, kterou každý zaplatil za startovné, byla polovina (tedy 50 Kč) věnována Paracyclingovému týmu Černí koně (https://www.cernikone.cz/).
V jedenáct to všechno vypuklo. Asi 55 cyklistů se shromáždilo u startu a čekalo na povel start. Už ze začátku jsem cítila, že to nebude vrchol mojí kariéry. Postupně mě míjel jeden biker za druhým a já nemohla zburcovat svoje tělo k lepšímu výkonu. Konečně byl úvodní stoupák za mnou. Vyrazili jsme do lesa. Tady už to jelo. Jeden hup, druhý hup, kořen, kámen, první neúspěšný pokus o vrchařskou prémii, sjezd, výjezd – juchů, předjela jsem Míšu. Chvíli jsem držela vybojovanou pozici, ale už ke konci prvního kola jsem začala pociťovat nepříjemnou bolest v lýtkách – brát si nové kompresky na krátký závod nebyla nejlepší volba. Po chvíli se Míša dostala znovu přede mě a já se jí jen těžko držela. Ani druhý pokus vrchařské prémie nebyl úspěšný, přesto nic nevzdávám a šlapu, co to jde. V posledním výjezdu nevyberu zatáčku a lehce padám. Vybíhám s kolem v ruce a ještě se nechám předjet Farym, který má v nohách o 12 km víc – jsem to ale ostuda. Nechám se vyhecovat a alespoň na průjezd cílem opět nasedám na kolo…
Sice čtvrtá, ale i tak spokojená, holky na tom byly líp. Dám si Bláhův koláček a čekání na ostatní cyklo-nadšence si zkracuji simulační jízdou na handbiku – každému, kdo s ním jezdí, vzdávám hold. S bolavýma rukama i nohama si užívám vyhrávání kapely, konverzaci s ostatními účastníky, vyhlášení výsledků i tombolu.
Celkovým vítězem a zároveň vítězem kategorie M40 se stal Tomáš Jiránek z Ivar MTB s neuvěřitelným časem 1:41:00. Kategorii M20 ovládl letos Míra Medek z Eleven team Příchovice v čase 1:43:34. V ženské kategorii se stala vítězkou Jana Skrbková také z Eleven team Příchovice a s časem 1:28:25 a v kategorii juniorů vyhrál Lukáš Slavík z Apache Trutnov v čase 1:15:39.
Co se týče výsledků našeho týmu, tak musím zmínit úspěch Ondry Hujera, který vybojoval druhé místo v kategorii juniorů a Míše Novotné, která ubránila 3. místo mezi ženami. Já, jak jsem již zmínila, dojela nakonec 4. s více než minutovou ztrátou na Míšu a Matěj skončil v M20 na 9. pozici.
Co tedy říci na závěr? Především bych chtěla za sebe, a snad i za celý tým, strašně moc poděkovat Honzovi za úžasnou organizaci celého závodu. Smekám před jeho umem vše zmanageovat a zařídit- ať už se jednalo o shánění povolení, sponzorů, kapely či dobrovolníků na startu i trati. Já sice nevyhrála, ale závod jsem si užila – a o to přeci jde, ne? Takže ještě jednou díky. Další velké poděkování patří také našemu hlavnímu sponzorovi Petrovi Hejlekovi, bez kterého by náš tým a tudíž ani Expres nápoje cup závody neexistovaly, dále Mírovi Filandovi za návrhy plakátů a diplomů a také dalším sponzorům… a hlavně i všem závodníkům za parádní atmosféru – takže zase snad za rok! :-)
Denda