Rozhovor s Matějem Procházkou
Zdravím tě Matěji. Na jaké tratě se specializuješ a co je tvým snem?
Ahoj. Co se týče tratí, čím dál víc se orientuji na ty kratší. V zimních měsících mi totiž kvůli zkouškám na vysoké škole nezbývá příliš času a k pravidelnému tréninku se dostávám až na jaře. Pak mi logicky chybí vytrvalost, potřebná pro delší tratě. Snad se k nim prokoušu v pozdější fázi sezony.
Mým snem je vyhrát Berounský bikemaraton, což je závod, který mi nějakým způsobem učaroval a je to zcela jednoznačně můj nejoblíbenější závod. Také bych si někdy chtěl zkusit závod ve vyšších horách, v Alpách nebo Dolomitech.
Co nám můžeš prozradit o týmu a co tě čeká v sezóně 2013?
Tým Expres nápojů je hodně čerstvý, jsme v něm pouze dva a naším úkolem je být vidět především v regionu našeho sponzora, tj. na Liberecku.
Nadcházející sezona je plná otazníků. Kalendář závodů sestavuji týden po týdnu a může se stát, že budu nucen kvůli škole sezonu přerušit. V posledních dvou letech jsem absolvoval vždy pouze Cyklomaratontour Okololiberce a tento závod je v podstatě zatím jediným pevným bodem mého kalendáře. Samozřejmě doufám, že těch závodů stihnu mnohem, mnohem víc.
Teď jste měli týmové soustředění. Jak probíhalo?
Probíhalo dost mrazivě. Absolvovali jsme několik hodin tréninku ve sněhu, protože to prostě jinak nešlo. Ale každá zkušenost je k něčemu dobrá. Nakonec se nám i v těch vánicích a závějích podařilo najezdit slušný objem. Akorát to trochu kalí Honzovo zranění.
Máš za sebou hodně úspěšný první závod sezóny. Můžeš nám prozradit, jak závod probíhal?
Úvod byl pomalejší, než jsem čekal. Na dlouhém asfaltovém úseku se nikomu moc nechtělo tahat balík. V prvním bahně se to ale roztrhalo a vepředu jsme utvořili pětičlennou skupinku. V té jsme dojeli skoro až do cíle. Zlomový bod nastal, když jsme 2 km před cílem sjeli z trasy. Při hromadném prudkém brždění došlo na kolizi a já jsem se ocitl na zemi. Než jsem se zvednul a skočil na kolo, dva kluci mi pláchli. Třetí řešil nějaký technický problém a čtvrtému trvalo déle, než uvěřil, že jedeme špatně. Zvládl jsem ještě uprchlíky docvaknout, ale stálo mě to příliš sil, než abych s nima ještě dokázal spurtovat. I tak ale třetí místo znamenalo vítězství v kategorii, takže jsem nemohl být nespokojen.
Uvažuješ o 29 palcovém kole?
V nejbližší době neplánuji kolo měnit, se svým strojem jsem spokojený. V ovladatelnosti, citlivosti a hravosti na tom bude 26ka vždycky líp. Ale pokud budu na závodech pozorovat prokazatelně lepší výsledky velkých obručí oproti klasickému rozměru, budu to ještě muset zvážit. Na terénnější tratě budou asi velká kola účinnější. Navíc je to teď módní vlna, které se těžko odolává. Kdybych vybíral nové kolo teď, pravděpodobně bych sáhnul po kompromisních 27,5 palcích.
Kde Vás jako tým můžeme v nejbližší době vidět?
Tento víkend by se Honza měl ukázat v Osečné a já si střihnu závod od BIKE POINTU v Roudnici nad Labem. Možná se taky někdo z nás ukáže na nedělním XC okolo pivovaru Konrad v Liberci. Další program bude záležet na časových možnostech a formě.
Co nejraději snídáš před závodem a máš nějaký rituál?
Před závodem jsem zvyklý na sladké pečivo a ovocný džus. Rituály mě moc žádné nenapadají. Snad jen, že jsem zpravidla poslední na startu, kdo si nacvakává nohu do pedálu. Ve startovním koridoru si totiž vždy ještě znovu kontroluji, zda jsou všechny části mého stroje připraveny tak, jak mají.
Díky za rozhovor a hodně štěstí.
Ptal se: Dan Vlach